/květen 2012/

2012-05-07
Pochodují vojáci - po cvičení po práci ...
"Mám dva vynikající lékaře. Levou a pravou nohu." Hippokratovo tvrzení o zázračných účincích pravidelné chůze můžeme po poslední dubnové sobotě potvrdit. 25 kilometrů "po svých" v okolí brdských padrťských rybníků nás neutahalo, ale příjemně nabilo :-) Slunce, krásná jarní příroda, grilbar v Míšově a pět odlovených kešek v nás zanechalo příjemné pocity a vykouzlilo krásné fotografie. Nechcete si taky vyrazit? :-)

/duben 2012/

2012-04-26
Hurááá na Matějskou!
Už jsme si mysleli, že se na ní nedostaneme. Nakonec se počasí umoudřilo a vykouzlilo krásný víkendový den, jako stvořený pro blbnutí na Matějské pouti. Ještě před odjezdem si Terezka vybrala část svých úspor z kasičky a jelo se :-)
Z fotografií je jasné, že její první návštěva parku Juldy-Fuldy neměla chybu a už další den sondovala, kdyže to zase pojedeme na Matějskou :-)


2012-04-17
Že by UFO ?
Čirou náhodou jsme při brouzdání po internetových mapách na dědovo parcele objevili velký piktogram. Že by sdělení jiných mimozemských civilizací? Nebo Mayské proroctví podobné kruhům v obilí? Někdo by řekl, že Uf-oni jsou tady. My ale víme, že to tak není. Kdo piktogram vytvořil, pro koho a také to, jak vypadá, je k vidění na těchto obrázcích. Jasné je také to, že mapy na Googlu a na Seznamu jsou "aktuálně" čtyři roky staré ;-)

/březen 2012/

2012-03-06
Někdo jezdí z Orlíku na Zvíkov parníkem, my tam vyrazili na bruslích.
Poslední z letošních mrazivých únorových víkendů balíme do batohů lano, bodce, náhradní oblečení, náhradní mobil - vše pečlivě zabalené v igelitu. Nechybí teplý čaj, něco k snědku a také bežkařské hůlky. Čeká nás 22 km na bruslích po zamrzlé Vltavě mezi zámkem Orlík a hradem Zvíkov. Sluneční paprsky, mráz a adrenalin jsou našimi průvodci po mírně zasněžené řece. Nejsme sami - cestou potkáváme pár šílenců, kteří měli stejný nápad. Stejně jako my stojí pod žďákovským mostem nebo obdivují skály po březích. Je nejvyšší čas "dobít baterky". Sedíme uprostřed řeky s bagetou v ruce. Před námi Zvíkov. Z všudypřítomného ticha nás občas vyruší duté puknutí ledu a myšlenka s otázkou, jak velká hloubka je asi pod námi... Tu zaháníme pryč a dál si vychutnáváme tuto chvilku. Je čas "zvednout kotvy" a vyrazit na zpáteční cestu. Slunce rychle mizí za obzor a své místo přepouští mrazu. Pomalu namrzající sníh na hladině klade čím dál větší odpor a tak je každý záběr bruslí náročnější. Uf, zvládli jsme to a jsme v cíli. Nad hlavami se tyčí Orlík a my máme rozpolcené pocity. Na jednu stranu jsme rádi, že jsme v pořádku zpátky a na tu druhou je nám líto, že už je konec.
Naše "vltavské putování" jsme sestříhali do videoklipu. Jestli chcete, zapněte si reproduktory a pojeďte s námi :-)

/únor 2012/

2012-02-09
Jak se Terezka dostala do televize
V naší školce byly minulý týden naměřeny zvýšené koncentrace azbestu (více se dočtete zde). Z toho důvodu je školka mimo provoz a prochází důkladnou očistou. Dočasné útočiště našli předškoláci v prostorách dobrovolných hasičů z Březových hor. Tato zpráva neunikla celostátním médiím a tak jsme se zájmem koukali, jak se naše Terezka "prohání" v odpoledních zprávách na Nově :-)
Koho by to zajímalo, může se podívat jak vypadá mateřská školka v hasičárně a jak probíhalo Terezčino první hasičské cvičení.

2012-02-02
Za keškou i výhledem
Častokrát jsme si říkali, jak úžasný výhled odtud musí být. Dosud nevyzvednutá keška však zkrátila čekání na tu chvíli a náš první výstup na jednu z mnoha příbramských hald, které tu zůstali po těžbě uranu, se stal skutečností.
Nemýlili jsme se. I přesto, že nám počasí nepřálo, byl výhled do kraje nádherný. Ještě než nás ledový vítr zahnal zpátky dolů, stihli jsme udělat pár fotografií. Zajímá vás z které haldy jsou? Pokud pro vás dobové fotografie na pravé straně článku nebudou nápovědou, tak číslo šachty, ke které halda patří se rovná počtu let po které jsme manželé. Teď už budete mít dohledání mnohem jednodušší :-)
P.S. Použité fotografie a velké množství těch nepoužitých je k vidění na stránkách, které jsou věnované uranovému hornictví na Příbramsku.

/leden 2012/

2012-01-16
Po roce jsme opět putovali na Pražák
Druhá lednová sobota je již několik let v našem kalendáři rezervována pro pochod, jehož cílem je dobýt vrchol Praha. Přesněji řečeno hezky se projít krásnou brdskou přírodou a na vrcholu se odměnit vlastnoručně opečeným buřtem a zahřát teplým punčem :-) Buřtík si zasloužila i psí smečka strejdy Miloše, která nenechala v klidu jedinej klacek :-) Letošní výstup byl umocněn nádherným zimním počasím a tak jsme mohli otestovat naše nové funkční oblečení..... vybrali jsme dobře :-)
Cestou zpět jsme odlovili jednu kešku na vrchu Plešec a pak už jsme pelášili za dědou Pepou, který slavil kulatiny - je mu krásných ".....sát" - tak ještě jednou VŠECHNO NEJLEPŠÍ DĚDO!
A aby jsme nezapomněli ...... krásné fotky z výstupu na Pražák leží opět na rajčeti :-)

/prosinec 2011/

2011-12-28
Naše adventní zvyky
Adventní doba byla dříve pro věřící obdodím přísného půstu. Nesmělo se jíst maso - bylo povolenou pouze rybí. Zapovězeno bylo bujaré veselí, tanec, zpěv či pomlouvání. Žádoucí bylo konání dobrých skutků. Půst končil s východem první hvězdy na štědrý den. Že by vás zajímalo jak je to u nás? Přesně naopak :-)
Ale zpátky k tématu .... K nejhezčím adventním zvykům patří tvorba adventního věnce, který vyrábíme s "velkým předstihem" už první adventní neděli :-) a adventní kalendář, který má dětem připomenout hlavní smysl a význam předvánočního času, ale zároveň i zkrátit čekání na stromeček a štědrovečerní nadílku.
My máme adventní kalendáře dva. Každý jiného tvaru a jině náplně. O půstu nemůže být v tomto případě řeč :-) Jeden kalendář má ve své správě Terezka (je nutný pravidelný dohled nad správným užíváním) a druhý patří tatínkovi (dohled by také neškodil :-). Z obou nám podle chutí uzobuje maminka. Ptáte se jak vypadají? Stačí se podívat :-)

2011-12-16
Vánoční koncert Sborečku
První koncert se povedl a tak hurá oběma nohama do toho druhého - vánočního. Možná tak si to řekla Terezky učitelka zpěvu Jarka Kunická-Halamová a 11. prosince "vyhnala" celý houf svých slavíků na jeviště příbramského divadla. Na programu krátkého vystoupení Sborečku byly dvě koledy. A protože se tatínek ještě nenaučil pořádně ovládat video na novém "fotopřístroji", dá se se zamhouřenýma očima koukat jen na záznam druhé části vystoupení. Každopádně je vidět, že jako každá žena i Terezka stíhá více věcí najednou ..... v tomto případě zpívá, vyplazuje jazyk a sleduje "kde co lítá" na podtrženou jedničku :-)

/listopad 2011/

2011-11-10
Máme doma "Zpěvanku" :-)
Vidět naší Terezku v klidu je možné pouze pokud spí nebo když se z reproduktorů ozve hudba a zpěv. Asi proto jí paní učitelka v ZUŠ tak moc chválí :-)
Od září je totiž naše Terezka nejmladší členkou "Sborečku" při ZUŠ Příbram. Po dvou měsících "pěveckého" tréninku na nás čekalo příjemné překvapení v podobě podzimního koncertu na malé scéně příbramského divadla.
Ještě před nástupem na jeviště na nás Terezka vyrukovala s podmínkou, že vystoupí pouze když jí koupíme bonbónky. "Samozřejmě koupíme, Terezko", ozvalo se z úst nás rodičů. I přes dřívější úprk z jeviště (způsobený potleskem po první písni; řečí Terezky potlesk=konec) si Terezka bonbónky zasloužila a my byli pyšní, div jsme z malé scény nevzlétli :-) Pár fotografií z koncertu leží opět na rajčeti. Jestlipak tam tu naší Zpěvanku najdete :-)

2011-11-07
Podzim na Svaté Hoře
Nejčastějším a nejoblíbenějším cílem našich procházek je Svatá Hora. O tom druhém přívlastku by s námi Terezka určitě polemizovala. Vyšlápnout ten velký kopec dobrovolně a bez žádosti o pochování, jí jde ztěžka :-)
Nožičky bolí tady a támhle a vůbec ...... takovej kopec ještě není pro malý dětičky. Šup a už je u tatínka na koni.
Rohlíží se ..... vpravo sojka - za ní druhá - do velkého sadu spěchá. Upozorním maminku - na stromě vidím veverku! A na dalším jeřabiny - ty nesmím - já mám radši ostružiny. Je jich plný les - tati, rychle už tam vlez! V lese ja se trochu bojím - mamíííííí, támhle srnku vidím! Jen otočím hlavičku - lotr strom, ukradl mi čepičku! Kůň je fuč a já jdu po svých .... Zajíc že byl na blízku? Kdepááák - zakopla jsem, proto ležím na bříšku :-) Už jsme zpátky na silnici - jůůůůůůů, toho listí - zablbnu si. Hele lavičky, že jsou na sezení? Kdepááááák, přeci na lezení :-) A že jsem došla v pořádku, dám si svatohorskou oplatku.
A jestli se chcete i podívat, můžete tady :-)

/říjen 2011/

2011-10-18
Za Krakonošem do Špindlu
Téměř na týden přesně jsme se opět po roce vrátili do Krkonoš. Tentokrát s jasným cílem. Užít si krásný podzimní víkend a najít Krakonoše. Podařilo se nám obojí.
Za dva dny jsme i s Terezkou zvládli dvě minitůry. Ta první měla cíl v Boudě na Pláni a ta druhá na Šmídově vyhlídce nad Medvědínem. Terezky odůvodnění, že jí bolí nožičky jsme museli v tomto případě zohlednit a tak nám k zdolání pomohla v obou případech lanovka.
Ta již k Terezčině smůle nevedla k naší jubilejní sté odlovené kešce. Ta se nachází u skály, která je zahalena starou legendou ..... když privede muž svojí vyvolenou na toto místo, zůstane mu na krku do konce života..... riskli jsme to a teď nám nezbývá než čekat jak to dopadne :-)
Dobře dopadlo setkání s Krakonošem. Přes počáteční stud a mírné obavy z šéfa hor se nakonec Terezka se svým večerníčkovým hrdinou nechala sama vyfotit. Po krátké vycházce po Labské přehradě usnula na zpáteční cestě v autě jako kotě a my si mohli říct, že líp už jsme si podzimní Krkonoše užít nemohli :-)
A protože "tatínek" neudělá bez foťáku ani krok můžete se na podzimní Krkonoše a pána hor podívat v naší fotogalerii :-)

/říjen 2011/

2011-10-03
Na vinobraní nejen za burčákem
Poslední zařijový víkend jsme se opět po roce vypravili na Karlštejnské vinobraní. Letos jsme měli v plánu "odlovit" i nějaké místní kešky. Geocaching nás začíná požírat :-) A to jsme ještě netušili, co si prožijeme v okolí Karlštejna .....
Hned první multikeš v nás rozproudila krev a zvýšila hladinu adrenalinu na maximum. Než jsme dospěli k jejímu finálnímu umístění, museli jsme zjistit čtyři GPS souřadnice. Najít a opsat pár čísel z telefonního rozvodu byla brnkačka. Pak jsme šli hledat další ..... přibližně 400 m ve vlakovém koridoru s velkým provozem mezi skálou a řekou v nás nevyvolávalo příjemné pocity. Dále kolem podivných, řekli by jsme feťáckých doupat, kde na nás podezřele zírali a štěkali "místní obyvatelé", jsme se téměr po kolmých svazích vydrápali do vyraženého 40m tunelu ve skalách nad Berounkou. Ten pak pokračoval druhým tunelem, ktery měl cca 30m a už nebyl dokončen. Bez baterky a se zapalovačem v ruce jsme hledali v absolutní tmě miniaturní kovovou destičku s číslem, které nám prozradí další souřadnici. Kontrolujíce zda nás někdo z "místních" nesleduje a zda jsme v tunelu sami se nám nakonec kýžené číslo podařilo najít. Pak jsme jak horolezci lezli po skalách k další stage. Nakonec nás čekala lahůdková procházka k finálce. Kešku jsme našli a pak se jen koukali a koukali. Ptáte se na co? Jukněte do fotogalerie - stojí to za to :-)
Další level geocachingu při kterém si člověk určitě nejednou řekne "tak na to kašlu" se nám zalíbil. Letošní vinobraní jsme přejmenovali na keškobraní a ani ve snu nás nenapadlo, že bude tak dobrodružné :-)

/září 2011/

2011-09-20
Pohodička na kopci nad Příbramí
Září a Svatá Hora rovná se v našem případě Svatohorská šalmaj :-) Ta letošní se nám moc líbila. S Terezkou jsme si jí užili a už se těšíme na tu příští.
Samozřejmě že jsme fotili :-)

2011-09-06
Pochodééém chod!
První zářijový víkend jsme po čtyřleté pauze vyrazili na pravidelný - tentokrát již druhý ročník :-) pochodu který by se dal nazvat "Objevujeme dobříšsko". Ve složení Dita, Dan, Blanka, Pavel a čtyřnohý turista Mates jsme se vyrazili za krásného, chvílemi až tropického tepla schladit a pokochat na rozhlednu na Studeném vrchu. Průvodcem nám byl náš kamarád a místní domorodec Martin. Na vrcholek nás hnalo vědomí, že odměnou nám bude krásný výhled, vychlazené pivo a výtečná klobása, což se nakonec potvrdilo :-) 18 kilometrů zvládl s malými chvilkami odporu ujít i Mates (aspirant na nového člena Klubu českých turistů) a tak jsme si mohli cestou domů říct, že repeté by nebylo vůbec na škodu. Snad to nebude až za 4 roky :-)
Fotky z našeho pochodování jsou k shlédnutí na rajčeti.

/srpen 2011/

2011-08-15
Cukrářská ....
Pokud by jste se náhodou ocitli v Mělníku a chtěli se na chvíli cítit jako král, doporučujeme zámeckou cukrárnu vybavenou originálním nábytkem ve stylu Ludvíka XIV. V našem případě byla její návštěva plánovaná. Cestou za naší babi jsme se tam z "jistých rodinných důvodů" zastavili na dortík. Pár fotografií v hlavní roli s naší malou "cukrářkou" leží na rajčeti :-)

2011-08-08
Lovci pokladů ....
Naší novou zábavou je geocaching. Kdykoli máme chuť a čas, vyrážíme i s Terezkou do přírody hledat poklady zvané kešky. Nedávno jsme je lovili kolem Višňové. Po úspěšném odlovu jsme si kousek za Višňovou sedli do trávy a koukali, jak se ten úvodní záběr populárního seriálu Chalupáři za ty roky změnil. Rozklikněte si fotografii vpravo a uvidíte :-)
A kdyby jste se motali ve Višňové a Bohouše Císaře, Evžena Humla ani Dášu Fuchsovou nepotkali, nevěšte hlavu a zkuste štěstí nedaleko v chaloupecké oboře. Je zaměřená na chov jelenů maďarských, muflonů, laní, bažantů a krocanů. Při dobré konstelaci můžete tato zvířata v oboře vidět. Více informací a fotografií najdete na jejich stránkách.

/červenec 2011/

2011-07-27
Tento způsob léta zdá se nám poněkud nestálý ...
Nestrávit tři týdny u moře pomalu bychom zapomněli, jak takové léto vypadá :-(
Další nedělní ráno nás opět nepřekvapilo modrou oblohou a tak jsme vyrazili na vlak. Útulná lokálka nás na trase Březnice-Blatná svezla skrz lesy a louky a ještě než stačila Terezka-neposeda vylézt na co se dalo, dorazili jsme do Blatné. V zámeckém parku na nás čekalo stádo daňků, projížďka kočárem a jedna keška. V podzámčí zase útulná hospůdka s obědem. Počasí se nakonec umoudřilo a tak jsou fotky z našeho výletu hned veselejší :-)

2011-07-21
Hurá do ZOO ...
Pošmourné nedělní ráno nás místo plánovaného koupání na Lavičkách nasměrovalo do pražské ZOO. Raději jsme si s sebou vzali Terezčiny golfky pro případ, že by jí začaly bolet nožičky. Zdánlivě to spolu nesouvisí, ale bez kočárku by nás určitě začalo bolet za krkem - znalí pochopí :-) Teri pokaždé skoukne kdo co nese a vyřkne ortel:" Tatínku dej ten foťák mamince a pochovej mě" :-)
Naše zlatíčko jsme už v kočárku nevezli skoro rok a tak to byla pro ní i pro nás vítaná změna :-) Víc než zvířátka sklidilo u Teri největší úspěch dětské hřiště s houpačkou. Dalšími v pořadí bylo hravé gorilí mládě a tentokrát společensky unavené surikaty za "zvýšeného" dohledu žiraf. Největší překvapení na nás čekalo až téměř na konci prohlídky. Dětské koupaliště a okružní jízda tramvají dodaly (nejen) Terezce sílu na další hodinu blbánkování v tropických teplotách a v čase, kdy chodí běžné spát :-) Fotky z hezkého výletu jsou jak jinak než na rajčeti :-)

2011-07-19
Příbram trochu jinak
Několik měsíců předtím než se narodila Terezka, jsme si s Ditou říkali kam v Příbrami na procházku. Naše nejbližší okolí jsme znali jak vlastní boty a tak nás napadlo vyrazit po městě a zdokumentovat, jak zub času nahlodává domy a budovy našeho města. Pojďte se s námi projít po Příbrami a objevit jí z té druhé strany. Více či méně rozpadlá stavení jsou v mnoha případech vidět už na první pohled. Od roku 2008 však uplynulo mnoho dní a některé domy se za tu dobu změnily k nepoznání :-) Námi oprášená složka s pracovním názvem "Barabizny 2008" je k vidění na rajčeti :-)

2011-07-16
Zápisky z našich cest
V horním menu jsme vytvořili novou rubriku s názvem Z našich cest. Rádi bychom se v ní s vámi podělili o naše zážitky z míst, která jsme navštívili. Prvním příspěvkem v nové rubrice je takový malý cestopis z Pagu :-)

/červen 2011/

2011-06-15
Terezčiny hlášky .... :-)
Obliba pohádky S čerty nejsou žerty stále neutuchá a tak nám Terí povídá: "Já musím do pekla. Ahooooj, tak se mějte hezky" ..... a Terezka odchází ..... nebo: "Maminko, nemrač se, to dělají jenom čerti".
Na loňské dovolené si Terí oblíbila seriál Chalupáři. V obchodě ve frontě u pokladny povídá: "Mamííí, za námi je asi nějakej chalupář" ..... těžko říct, co si dotyčný důchodce v tu chvíli myslel :-)
Při obědě si jí sedla moucha na talíř a Terezka na ní křičí: "Nééééé, to je mojééééé, moucho"! Další hláškou, která nepotřebuje komentář je:" Až se zase narodím, tak budu mít narozeniny".
Před odpoledním spinkáním říká: "A né, že budu zase zlobit"! A po pauze,kdy Terezka nespinkala vysvětluje: "No, co jsem to udělala? To se nedělá, takhle strhnout záclonu. Až přijde tatínek, dostanu na zadek".
Na procházce ve městě: "No dyť já se dívám, abych nešlápla do hovínka ..." Doma před spaním: "Tatínek nesmí číst pohádky o jídle, protože pak dostane hlad a musí něco sežrat". V supermarketu spadne paní prodavačce u regálu krabice na zem a Terí povídá: "Co to provádíš paní pokladno"? Po návštěvě zubařky si Terezka zkouší prstýnek a říká: "To jsem dostala od paní vrtačky".
Terinka po prohlídce kravína říkala, že to tam "trošku" nevonělo. Když dnes někde něco zapáchá, tak říká: "Tady to smrdí jako v kravíně".
A poslední hlášku zapříčinila maminka. Terezce namluvila, že když má na sobě černou bundu, nemůže Terezku nosit. Je na ní hodně vidět špína a všichni by říkali: Teda to je ale špinavá maminka. A Terinka na cestě z tanečků říká:"Maminko, ale už si nekupuj černou bundičku". Maminka na to: "A jakou si mám koupit"? Teri: "Raději červenou, nebo zelenou. Když máš černou, tak mě nemůžeš chovat". :-)

/duben 2011/

2011-04-19
Ve složení Dita, Dan a Miloš jsme vyjazili za pojádným fotbalem do Lochovic :-)
Jirka Luňák, Jarda Kužel a Áda Větvička pro nás byli největšími hvězdami nedělního zápasu Slovan Lochovice - Slavoj Houslice.

Spolu s dalšími téměř dvěma tisícovkami diváků jsme viděli přesvědčivé vítězství Slavoje 4:1. Do skvělé formy se po táhlém zranění vrátil autor dvou gólů Jarda Kužel. Po gólu přidali Áda s Jarmilem. V bráně se několika zákroky zaskvěl Kája Vachopulos. Pod dohledem Bosse Matějky a nehrajícího kapitána Jirky Luňáka jsme si užili nedělní odpoledne v místě, kde se natáčel náš oblíbený seriál Okresní přebor. A odjet bez fotky s našimi idoly? To bylo nemožné :-) Další halda fotek ze zápasu leží na rajčeti

2011-04-13
Jaro je tu (?)
Práce na zahradě Terezku baví. Nejspokojenější je pokud má dostatečný přísun vody, kterou potom může dále rozdělovat,rozlévat, přelévat nebo pokud ji přidělíme nějakou "zodpovědnou" práci. Že to bere opravdu zodpovědně se můžete podívat na tomto obrázku :-)

2011-04-07
Zakázané ovoce nám chutná :-)
Cílem naší první dubnové tůry se opět stal nepřístupný Vojenský újezd Brdy - tentokrát jinecké hřebeny. Z půvabné a po loukách rozeseté vesničky Ohrazenice jsme se vydali strmým stoupákem na vrchol Koníček.
/Poznámka pro Miloše... název je odvozen od skály, která má tvar koňské hlavy:-) /
Dál po vrstevnici až na vrchol Hřeben (721 m), který je jednou z nejvýznamnějších lokalit výskytu prehistorických zkamenělin živočichů. My jsme žádného trilobita nenašli, ale "podařilo" se nám (naštěstí z bezpečné vzdálenosti) vyplašit stádo divokých prasat. S velkou zvědavostí nás pozoroval muflon a stádo srnek. Díky tomu jsem stihl několikrát zmáčknout spoušť foťáku :-)
Cestou jsme prozkoumali udržovanou zemljanku a po hřebenech se "kochali" nádhernými výhledy do krajiny. Největší "bonus" nás čekal pod vrcholem Hřebenu. Byl jím výhled na dopadovou plochu Brda z vojenských pozorovatelen. Vše jsme pečlivě zdokumentovali (včetně vzkazů vojáků se zásadní informací kolik dní jim zbývá do civilu). Na rajčeti je tentokrát album z "jistých důvodů" skryté a přístupné pouze pod tímto odkazem :-)
Teri s námi nešla, protože musela pořešit něco důležitého u babi a dědy na pískovišti :-)

2011-04-06
Jak jsme jeli do Březnice ...
Zážitkem o kterém ještě dlouhou dobu mluví je pro Terezku jízda vlakem. V březnu jsme se vypravili do Březnice. Jak jsme si to užili se s vámi chceme podělit v následující reportáži :-) Snažil jsem se video co nejvíce datově zmenšit, ale dostat jej pod 30 MB, aby bylo koukatelné už nebylo možné. To je malé info pro ty, kterým bude video a zpěv Michala Tučného "drhnout" :-/

/březen 2011/

2011-03-13
Pro inspiraci na Dobříš
Někdy nám dá psaní článků na našem webu zabrat a tak jsme se vydali do bývalého sídla Svazu českých spisovatelů s domněním, že nás snad místní zámecká múza obdaří alespoň špetkou talentu :-) Dnes myslím, že nás zase minula nebo si řekla, že ho v našem případě není potřeba :-) Teri se po zámeckém parku proháněla jako motorová myš a my jsme mohli popřemýšlet např. nad tím, jak asi soudruzi spisovatelé v "sedmdesátémdruhém" kriticky zhodnotili uplynulé období a jaké cíle si vytýčili pro to období následující :-)

2011-03-06
Krátká vycházka kolem kamýckých bunkrů
Už nám začíná docházet inspirace kam na víkendové výlety v okolí Příbramě, tak jsme tentokrát vyrazili i s Terezkou za "lehkým" vzděláním trochu dál :-)
V Kamýku nad Vltavou se u řeky nachází pozůstatky vojenské obranné linie "Vltavská čára". Železobetonové pevnůstky, tzv. "řopíky" byly postaveny ve velmi krátké době v květnu roku 1938 a měly zabránit v překročení řeky případným nepřítelem. Po okupaci Československa německou armádou v březnu 1939 byly tyto objekty uzavřeny zabetonováním vchodu a střílen. Protože ale existovaly oprávněné obavy okupantů z využití pevnůstek v případě povstání, bylo rozhodnuto o likvidaci všech těchto bunkrů lehkého opevnění. Zachovány směly být pouze ty, při jejichž odstřelu by bylo vážně ohroženo okolí. Specifické podmínky v Kamýku nad Vltavou umožnily zachování čtyř pevnůstek. My jsme vyfotili dvě. Na dalších fotkách je kromě nás :-) a přehrady vidět v jaké výšce kulminovala povodeň v roce 1954, kdy se Kamýkem prohnala 100 letá voda a v roce 2002, kdy se podívala do Kamýku nad Vltavou velká voda - údajně tisíciletá.

2011-03-04
Ladíme formu na Prčice :-)
Poslední únorová sobota a neděle u nás byla opět ve znamení pěší turistiky :-) S Terezkou jsme se vyblbli v okolí samoty Palivo kousek od Radětic. Sluníčko a zmrzlý sníh vykouzlily úžasné fotografie.
V neděli jsme nechali Teri rozmazlovat u babičky a s Luckou, Milošem a jejich poslušnou psí smečkou jsem ušli pohodových 9km po loukách a lesních cestách u Stěžova. A protože jsem nechal kartu do foťáku zapomenutou doma v notebooku, najdete fotky na rajčeti u Dušků :-)

/únor 2011/

2011-02-22
Fototoulky na vrchol Tok

Neděle po obědě: žádná siestička, žádný kafíčko, žádný leháro u bedny! I přes pošmourné zimní počasí jsme se vydali zdolat nejvyšší brdskou "osmistovku" Tok. Od obecnické nádrže Octárna jsme vystoupali zapomenutou lesní cestou až na vrchol a poté na tockou pláň, kde mi Dita povídá: "Není tohle náhodou dopadová plocha"? Hned mi to připomnělo historku jednoho našeho kamaráda, jehož táta vyrazil na dopadovou plochu Jordán sbírat brusinky v době, kdy tam měli vojáci cvičení a ostré střelby. Když se tuto informaci před cestou dozvěděl, lakonicky odpověděl:" Já se kdyžtak přikrčím" :-) My jsme se naštěstí krčit nemuseli a mohli jsme nerušeně zírat do dálky. Obdivovat zimní přírodu a děkovat naší armádě, že sem po dlouhá desetiletí zakazuje vstup. Pokud máte chuť zdolat Tok alespoň virtuálně, můžete v naší fotogalerii :-)

2011-02-21
Pohádka na dobrou noc
Na dva měsíce staré nahrávce vypráví Terezka pohádku O mlsné opici. Jak to s tou opicí dopadlo si můžete poslechnout v tomto videu. Je úžasné jakou mají ti naši mrňousové paměť :-)

2011-02-02
Fototoulky na Hůrky
Zatímco si Teri po obědě dávala "povinných dvacet", vylákalo mě slunce a mráz na vycházku :-) Mezi Lhotou u Příbrami a Sádkem stojí kopec Hůrka. Obklopuje ho les a je odsud nádherný výhled do kraje kolem Příbramě a na brdské vrcholy Klobouček s Třemošnou. Myslel jsem, že v lese nepotkám ani nohu, ale podařilo se mi vyfotit srnky na útěku a datla "léčitele". Jednu povedenou rodinku s plným přívěsným vozíkem dříví jsem vzhledem k jejich přesile a "účelu" návštěvy lesa raději nefotil :-) Vypadá to, že zima bude ještě dlouhá :-)

2011-02-01
Za komínem ...
Časy kdy jsme vystrčili nohy z postele v deset hodin jsou nenávratně pryč. Terezčin budíček "mamííííí pomóóóc" nás probouzí kolem půl osmé. Odměnou za brzké vstávání nám je mj. krásný pohled na probouzející se Příbram. Tentokrát jsem s foťákem nestál za balkónovými dveřmi, ale rovnou na střeše za komínem. Jak je vidět na fotografiích zima byla pořádná a ani se nedivím, že jsem žádného dalšího šílence toho sobotního rána za komínem nevyfotil :-)

/leden 2011/

Tů-tů jedu!
Nečekaně teplé lednové počasí uspíšilo Terezky premiérovou vyjížďku na novém kole - odrážedle. Odrážedlo je prý skvělý pomocník pro malé děti ke zrychlení jejich kroku, pro přípravu na první jízdu na „velkém“ kole a pro naučení rovnováhy. Doufáme, že k žádnému dalšímu zrychlení jejího kroku nedojde, protože pak by musela maminka za Terezkou ne utíkat, ale přímo sprintovat :-) Jak jí to první "odrážení" šlo, můžete vidět na následujícím videu a ve fotogalerii :-)

Naše tradiční i netradiční pochody
Konec starého a začátek nového roku jsme začali pěkně zostra třemi pochody. Terezku jsme vyexportovali k babičkám, aby si užily té naší malé neposedné Andělky :-) A kam jsme šli? Den před Silvestrem jsme pochodovali z Lázu přes Skelnou Huť, okolo Pilského rybníka, kde jsme si z hráze pěkně zabobovali (stačily nám kalhoty jak můžete vidět na videu o kousek níž). A za tmy jsme pelášili lesem zpátky do Lázu. Krásné počasí nenechalo foťák v klidu a pár opravdu povedených fotek jsme dali do fotogalerie.

Tradiční silvestrovský pochod na Třemošnou (tradičně v mlze) jsme zakončili v hospůdce Na samotě u lesa.

První den nového roku vyrážíme dobýt vrch Třemšín. Zdolané převýšení 247m a nezkratka cestou zpátky si zaslouží odměnu. A v jaké formě? Určitě ji ve fotogalerii najdete :-) Letos na nás dohlížela kromě Lucky a Miloše celá smečka čtyřnohých kamarádů (Nellynka + Chelsinka Duškojc a Toník + Ejminka s tetou Eliškou).


Jak jsme bobovali na Pilské :-)

/prosinec 2010/

PF2011
Vzhledem k tomu, že jsou holky "letní typy" - tzn. v létě narozené a teploty nižší než 15° nejsou jejich oblíbené, rozhodli jsme se udělat letošní "PéeFku" v teple domova :-) Jako zimní zátiší nám ten den poskytl až kýčovitý pohled z okna na zasněženou Svatou Horu. Jestli se nám povedla a co vám všem v novém roce přejeme se dozvíte o chlup níž :-)

/září 2010/

S Terezkou je srandy kopec :-)
Terezčina slovní zásoba roste a ona nás nevědomky rozesmívá jednou hláškou za druhou. Tak například ....

• Terezka: "Slimák jde domů" (další komentář není potřebný - stačí shlédnout foto).
• Terezka si po parkovišti u Tesca vykračuje s igelitkou od Bati a povídá: "Auto podívej, Terezka má nový botičky". (v obrázkové podobě zde).
• Terezka si hrála s panenkou a říká jí: "Emičko, ty gumovatíš!".
Jen na vysvětlenou pro neznalé: gumovatění je stav, kdy se naše holčička vzepře našemu rozhodnutí takovým způsobem, že se bezvládně složí k zemi a povolí svaly tak, aby jí nebylo možné obléct, posadit, postavit či dokonce pochovat :-)
• Na pláži u moře ....
          Terezka:" Ci něco dobýho"
          Tatínek: "Tady nemáme nic dobrýho. Doma máš kašičku"
          Terezka: "Tak deme domů"
• Při sledování jejího oblíbeného úryvku z pohádky S čerty nejsou žerty povídá: "Jéééžiš maljá to je peklo. To bych se bála!"
• Na dopolední procházce s maminkou jí míjí pán snědé pleti s plnovousem a hustými prošedivělými vlasy a Terezka povídá: "Jéééé maminko, to je čert?" Maminka: "To není čert, to je přeci pán." A Teri na to: "Tak to bude loupežník".
Pán mlčel.... Klidně to mohl být další s Terezčiných oblíbenců :-)

/srpen 2010/

Úsměvný pozdrav ze Slapské přehrady
Jak může dojít k malému nedorozumění u vody? Snadno :-) Naše Terezka se rádá přidá nejen k vodním hrátkám ostatních dětí. Ne všechny jsou ovšem ochotné "svůj majetek" zapůjčit. Jak taková debata o vlastnictví kyblíčku probíhala s neznámou holčičkou se můžete podívat na této fotografii. Není to zabřichopopadající historka, ale úsměvný pohled do hlavičky naší holčičky, která ráda o všem říká: "Néééééé, to je Terezky" :-)

/červen 2010/

Terezce jsou dva roky!
Všichni říkají už? My taky...... letí to jak blázen :-( Terezce jsou dva roky. Je o rok chytřejší, vyčůranější, upovídanější, ještě neposednější a rychlejší. Taky o "pár" centimetrů větší a je nám s ní krásně :-) Malou vzpomínku na tento den jsme umístili tady

/květen 2010/

Volby pohledem naší Terezky
Kdyby ten náš malej človíček mohl volit, zcela jistě by nedal hlas šéfovi jedné velké politické strany. Ptáte se kterému a jak to víme?
Jdeme takhle městem a najednou nám Terezka říká: "Pán se mačí! Pán se mačí! Pán se mačí!" Nechápavě na sebe koukáme a snažíme se porozumět tomu, co nám Terezka říká. Až po pohledu na volební billboard nám to dojde a se smíchem dáme Terezce za pravdu. Tenhle pán to u Terinky určitě nevyhraje :-)

P.S. U nás také ne :-)

/duben 2010/

Jak to bylo s panem Kopečkem aneb Terezčina první věta
..... a pár úsměvných příhod navíc
Terezce jde povídání lépe než spolupráce s nočníkem, tak se musíme pochlubit její první rozvitou větou, která nás opravdu pobavila :-)
Náš soused se jmenuje pan Kopeček. Je to sympatický pán v důchodovém věku. Nedávno se u nás zastavil na pár vět zrovna ve chvíli, kdy se Terezka houpala na houpačce pod pergolou. Po chvilce se Terezky zeptal, zda by jej nepustila na houpačku. Ani po delším přemlouvání se mu to nepovedlo. A proč? To nám řekla Terezka večer následovně: "Pááán Kopecek veelkeej - houpy - bác na kokos - bebí " Překlad do dospělácké řeči, myslím, není nutný :-)
Takové úsměvné příhody zažíváme každý den .... Například v televizních sportovních novinách běží reportáž ze skoku do dálky. Roman Šebrle dopadne do písku a Terezka řekne: "BÁC" :-) Totéž nám poví, když ve fotbalovém zápase okresního přeboru podrazí jeden hráč druhého. A ještě jedna příhoda nakonec. Terezka upadla doma na schodech. Po chvilce utěšování nám si se slzičkami v očích ukázala na hlavu a pronesla "KOKOS" :-) Což je naše oblíbené varování když řádí na skluzavce - pozor ať si nedáš na kokos!

/leden 2010/

Slovník nových slov
Očč, babm, pají, ši. Ptáte se co tato slova znamenají? Ve slovníku cizích slov je zcela jistě nenajdete :-) Pokud by někdo sepsal slovník dětských slov je možné, že by jste tam některý "výraz" našli :-) Naše Terezka začíná místo znakování povídat. Rádi bychom se s vámi o některá roztomilá slůvka z jejího repertoáru podělili.

• očč = ovladač
• káč = králík
• koč = kočárek
• cák = plavat
• pají = bude se papat
• páče = pláče
• paci = tleskat
• kají = krtek
• fají = sova
• mejí = beránek
• ši = ještě
• míč = mlíčko
• suš = sušenka
• jež = ježek nebo ježíšek
• sáč = sáček
• babm = banán
• táč = ptáček
• kabiška (babiška) = babička
• dědečka = dědeček
• býbánky = zpívánky
• kokf = kokos (pozor ať si nedáš na kokos)
• peš = pes
• kýž = knížka
• páš = prášek na praní
• páua = pára (ze zvlhčovače)
• bubá = bumbá

Je krásné je poslouchat. Horší je, že začínáme takto mluvit i my :-) Například nakupujeme v supermarketu a já povídám: "…..hale mají babm v akci…… nekoupíme je?", je připravená večeře a Dita mi povídá:"….. spajíš si to u televize nebo v kuchyni?" nebo: " …… nevíš kam se ztratil očč…."? Stávající maminy nám to asi potvrdí. Že Ivčo, Mončo, Marťo nebo Lenko :-)

/prosinec 2009/

PF 2010
Inspirací k tvorbě naší letošní PF bylo úsloví, které je oblíbené v sousedním Německu a v kterém si lidé přejí "dobrý skluz do nového roku". Terezce ten skluz jde báječně. Aby byl dopad alespoň vzdáleně podobný tomu Terezčinýmu přejí všem kamarádům a přátelům Pelcíci :-)

/říjen 2009/

Jak Terezka znakuje
Ještě než se s vámi podělíme o úsměvnou příhodu z našich každodenních procházek s Terezkou v kočárku, musíme začít hezky od začátku. Dávno před jejím narozením jsme věděli, že existuje znaková řeč pro slyšící nemluvňata. Koupili jsme si knížku, DVD a pročetli internetové stránky. A když bylo Terezce šest měsíců, začali jsme postupně každý úkon (přebalování, papání, pití, oblékání .... atd.) doprovázet i určitým znakem. Nějakou dobu tomu Terezka svou pozornost nevěnovala, nebo na nás nevěřícně koukala. Ale po pár měsících po nás začala znaky opakovat a dnes je již používá zcela vědomě. Ptáte se co například? Třeba když papá, tak si ukáže, že chce ještě přidat. Dokáže nám znakem říct, že: venku prší, fouká vítr, vidí strom, listí, psa, kočku, kytku .... že je něco horké, hotové .... že se bude koupat .... že chce spinkat nebo že miminko v kočárku pláče. Je úžasné s takhle malým človíčkem komunikovat a ne jen nechápavě koukat a jen se domnívat co nám chce říct. Ale vraťme se na začátek našeho povídání. V souvislost se znakováním se nám stala úsměvná příhoda. Šli jsme na procházku na Svatou Horu. Cestou míjíme kapličku s vyobrazeným liturgickým motivem. A Terezka už s velkým předstihem znakuje, že ta paní na obraze má čepici. To, že nemá čepici bylo v tu chvilku nepodstatné. Důležité bylo, že naše "miminko" mělo potřebu nám sdělit co vidí. A že vás zajímá jak se znakuje čepice a co ta paní z obrazu měla na hlavě? Podívejte se tady :-)

P.S. Pro ty kteří chtějí o znakování vědět víc: www.babysigns.cz

/srpen 2009/

Proti radaru
Vzhledem k našemu negativnímu postoji proti umístění radarové či raketové základny USA na našem území se i naše Terezka rozhodla netrhat partu a jako budoucí dospělák zahájit již teď výcvik na obranu našich krásných Brd. Jak to vypadalo se můžete podívat tady. Bohužel typ stíhacího letounu jsme nedokázali identifikovat :-)

/červenec 2009/

Ještě než s tím přijde bulvár :-)
Dvoudenní oslava Terezčiných prvních narozenin se povedla. Terezce se z jejího pokojíčku plného nových a zajímavých hraček do postýlky vůbec nechtělo. Řekli jsme si, že jí uděláme fotku s dárky. Než jsme stačili přinést foťák tak si naše batole přivlastnilo Rychlé špunty a po vzoru všech dospěláků, kteří si to odpoledne dávali do trumpety nechtěla zůstat pozadu. Jak uvidíte na tomto snímku, podpora od maminky byla nutná :-) Tak na tvoje zdraví, Terezko :-)

/červen 2009/

Terezce je 1 rok
"Terezka má narozeniny - my máme přání jediný - štěstí, zdraví - štěstí, zdraví - hlavně to zdraví !" Rok utekl jako voda a z našeho malého miminka je roční batoláček. Jak se tím rokem prokousala se můžete ve zkratce podívat tady

/březen 2009/

Jen tak z dopolední vycházky ...
Již delší dobu je Terezky kočárek osazen SPZkou. To aby kolemjdoucí věděli, kdože to v kočárku krásně spí, nebo nelidsky řve :-) Jak s ním Dita brouzdá kolem Svaté Hory, stala se jí úsměvná příhoda. Představte si, jak tlačíte kočárek po chodníku a před vámi postávají dva vyvoněný pubertální masírci. Zajímá vás, co jeden pronesl k druhému po shlédnutí naší SPZky? Pokud ano, klikněte sem, protože tak nějak to bylo :-)

/leden 2009/

Pelcíci po Vánocích :-)
Po delší odmlce způsobené téměř dvoutýdenní rýmou a kašlem naší Terezky (tím pádem nedostatkem klidu a volného času pro náš web) jsme si udělali čas, abychom se s vámi podělili o to, s čím vším jsme vstoupili do nového roku. Je tu pár zásadních věcí. Za prvé Terezka má zub. Je to jednička vpravo dole a pan doktor hned obdivoval, jakouže to má Terezka parádu :-) Za druhé už si nechá servírovat do starostovskýho pupíčku mrkvičku. Když nezlobí, tak i s bramborou. Dita potvrdí, že začátky nebyly snadné. Je obzvláště " motivující", když se hodinu lopotíte s přípravou domácí biomrkvičky, aby pak vaše zlatíčko snědlo jednu lžičku, stačilo poprskat židličku, maminku a nakonec i sebe. A že ten oranžovej prevít pak nejde z trička dolů, ví každá mamina :-) Jak to své první papání (pár dní před Silvestrem) viděla Terezka, se můžete podívat ve videu na konci článku. Musíme dodat, že dnes už zblafne skoro celou zeleninovou přesnídávku a jak jí chutná :-)

Výsledky ankety: Po kom to naše dítě je ??? :-)
Aby jsme zodpověděli téměř neřešitelnou otázku, kterou si pokládají (pra)babičky, (pra)dědové, tety a strejdové .... prostě téměř všichni kdo miminko uvidí, rozhodli jsme udělat anketu. Jak vše dopadlo se můžete podívat níže. Výsledky ankety nás celkem překvapily (73% z vás si myslí, že je Terezka podobná Ditě a 27% hlasujících, že Danovi). My si myslíme, že je to jinak. A tak jsme opět zalovili v našem fotoarchívu a náš názor si můžete prohlédnout tady.

/prosinec 2008/

PF 2009
Všem našim kamarádům a přátelům přejeme v novém roce vše dobré. Tvorba letošní "péefky" nebyla tak fyzicky náročná jako minulý rok. Vzhledem k tomu, že jsme do ní chtěli "zakomponovat" naší malou Terezku, bylo největším problémem jí vysvětlit, že musí sedět chvilku v klidu. Kdo jí zná, ví o čem mluvíme :-) Nakonec se nám to podařilo a jsme rádi, že jsme vám jí mohli poslat. Pro ty, kteří nejsou v našem mailovém adresáři přinášíme naše PF (POUR FÉLICITER .... což znamená pro štěstí) na našich stránkách :-)

/říjen 2008/

Malý návrat do minulosti :-)
Spousta černobílých fotek z našich dětských let je schovaných někde po skříních. Bylo nám líto nechat je ležet na dně krabic a šuplíků, tak jsme připojili k počítači scanner a hurá s nimi do počítače :-) Pak už nebyl problém dát dvě fotky dohromady a pomocí programu vykouzlit malý návrat do minulosti :-)

/září 2008/

Terezka je vítaným občánkem
S menším zpožděním musíme do světa rozhlásit, že se Terezka stala vítaným občánkem našeho města. Sám pan starosta to potvrdil na pamětním listu svým podpisem :-) Během obřadu nám bylo místostarostou potvrzeno, že není většího pokladu než naší Terezky a že máme talent, když se nám podařilo stvořit tak krásný poklad (to už pouze ústně) :-) Terezka mlčela což znamená, že se vším výše uvedeným souhlasí :-)
Fotky z Terezčiny první slávy najdete v naší fotogalerii.


Terezka je Kristýnka
S menšími obavami zda Terezka vydrží půlhodinový obřad pokřtění jsme vyrazili na Makovou. Když jsme vyjeli kopec ke kostelu usmálo se na nás sluníčko, hned po něm i Stanislaw a spousta našich kamarádů a přátel . A jak vše dopadlo se můžete podívat v naší fotogalerii. Za nás musíme říct, že to byl nádherný den. Posíláme poděkování kmotrovi Milošovi, kmotře Lence a všem co byli s námi :-)


Terezky křtiny
Jsou to už tři měsíce co se nám narodila naše Terezka. Stanislaw (to je ten úžasný člověk co nás oddal) nás moc poprosil, zda by mohl Terezku pokřtít. Nás ani nenapadlo tento krásný okamžik svěřit někomu jinému a rádi jsme souhlasili. Stanislaw nám radostně slíbil, že nám pokřtí i to šesté dítě :-))) Tento jeho slib ponecháme bez komentáře :-) Pak už jen stačilo najít chvilku volna v jeho kalendáři, abychom vám s radostí oznámili, že 11. října v jednu hodinu po obědě budou křtiny! A kde? Přeci zase na Makové.

Pozvánka (po kliknutí se zvětší)

/konec srpna 2008/

Čtyřicetdva
A proč čtyřicetdva? Jak by řekla naše prababi z Kralup musíme začít od Adama, což znamená hezky popořádku :-) 25.srpna jsme měli první výročí svatby... podle knih jsme slavili bavlněnou svatbu. V dávné minulosti začali lidé dávat výročím svatby různé názvy, právě podle toho, čím se vzájemně obdarovávali. A tak se začalo říkat třeba svatba hedvábná, zlatá, stříbrná a nebo také vlněná, kožená či dřevěná. V dnešní moderní době by to s nadsázkou mohla být třeba svatba mobilová, mikrovlnková, nebo televizní. V našem případě by to mohla být klidně svatba miminková :-) Obešli a obvolali jsme naše rodiče a prarodiče, aby jsme zjistili jak by se letos pojmenovalo jejich výročí svatby. Výsledkem je svatba diamantová (60), smaragdová (55), korálovo-rubínová (37), v příštím roce korálová (35) a kdyby žil praděda z Kralup, tak věříme tomu, že by se za čtyři roky dočkali platinové (70) :-) Na závěr jsme si tu jejich lásku a trpělivost zprůměrovali a vyšlo nám, že nás ještě čeká minimálně krásných 42 let :-)
Jak to na Makové vypadalo vloni a jak přesně po roce se můžete podívat na tomto obrázku.


Capartě pelcovatý má dva měsíce :-)
Terezka nám roste jako z vody. Chvilky plné křiku a pláče střídá období pozorování. Velké oblibě se těší rozsvícené lustry, hrací kolotoč nad kolíbkou, zavěšení plyšáci nad přebalovákem, pračka a občas i máma a táta :-) Ti mají největší radost, když se Terezce rozzáří kukadla a ona se usměje. Jak nám krásně roste se můžete podívat po kliknutí na odkaz Foto v horním menu této stránky.

/srpen 2008/

Nákupní horečka zasáhla i nás :-)
Vzhledem k rostoucím cenám potravin se i u nás pravidelné akce supermarketů setkávají s velkým ohlasem. Pochopila to i naše Terezka a tak vyráží s námi. Ne vždy se u ní tyto akční nabídky setkají s pochopením o čemž se můžete přesvědčit na této fotografii.


Máme doma závodníka :-)
Ve chvílích, kdy nás Terezka zrovna nebombarduje svou bohatou slovní zásobou v čele s nepřeslechnutelným "uuuuuuuááááááááááááááááááá" si rádi najdeme chvilku na odpočinek. Dobrým relaxem je v naší rodině sledování závodů Formule 1. Už jste se zkusili v poloze vleže zaposlouchat do zvuku těchto rychlých strojů? Věřte, že pokud to zkusíte, usnete během chvilky :-) Naštěstí se nám to tentokrát nepodařilo. Jinak by jsme nemohli vidět to, co nás naprosto šokovalo. Terezka nám k tomu stále odmítá podat jekékoli vysvětlení a tak začínáme tušit odkud se její, někdy nekončící, křik vzal :-) Ještě než si pustíte video, zapněte si reproduktory, protože bez zvuku to nikdy nebude ono :-)

Pokud video na tomto místě nevidíte, stáhněte si Adobe Flash Player

/červenec 2008/

Nácvik na spartakiádu :-)
Z probouzení našeho mrňouska se pomalu stává minimálně dvouminutový obřad spojený se strečinkem a aerobikem. Že by se Terezka připravovala na novodobou spartakiádu? Pomalu by jsme měli začít shánět přihlášku do Sokola. Zapněte si zvuk a uvidíte :-)

Pokud video na tomto místě nevidíte, stáhněte si Adobe Flash Player

Už jsme rodinka :-)
Přibližně před devíti měsíci jsme se dozvěděli, že čekáme miminko. Utekly jako voda a 27. června 2008 podle mých hodinek přesně ve 12.22 na svět vykoukla 50 cm "vysoká" , 3580g vážící a krásně vlasatá holčička Terezka. Po prvním týdnu, kdy byly její komunikační schopnosti omámeny novorozeneckou žloutenkou se její pěvecký talent projevil v plné síle :-) Plíce jí evidentně sílí každým dnem a kromě roztomilého "e-e-e" už s bravurou ovládá někdy nekončící uuuuuuuuuuááááááááááá nebo nééééééééééééééééééééééééééééééé :-) Když zrovna nekřičí, nespinká nebo není na návštěvě mléčného bufetu tak pozorně a s vyvalenými modrými kukadly naslouchá zvukům vysavače, fénu, tekoucí vody, šustění igelitu nebo mámině jednopísmenné ukolébavce "šššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššš" v různých tóninách :-) Ráda se koupe a jezdí v autě. Naopak nemá ráda převlékání a čepičky (viz.tady). Fotografie z jejích prvních týdnů na tomto světě jsme pro přátele a kamarády připravili pod tímto odkazem (uživ. jméno: pelcici a heslem je místo, kde jsme se vzali ... psáno malými písmeny a bez diakritiky). A kdyby vám to nešlo nebo jste chtěli Terezce cokoli napsat zřídil jí táta její vlastní emailovou adresu terezka.pelcova @ seznam.cz

/květen 2008/

Aby bylo jasno ...
Nepředpokládali jsem, že naše poslední povídání o výběru kočárku vezme spousta lidí vážně. Aby po Příbrami nekolovaly fámy musíme vše uvést na pravou míru :-) Ještě předtím se podělíme o reakce přátel právě zmiňovaný článek : "no Ty si děláš Dane prdel! To budete fakt jezdit s takovou károu?!" nebo "Podle mého názoru jste nemohli vybrat lépe, a pokud to má všechny doplňky co píšete, není co řešit". Jak Terezčin kočárek vypadá a jak by vypadal, když by se narodila přibližně před osmdesáti lety (o čemž jsme se přesvědčili na půdě našeho dědy, který jej otestoval na vlastní kůži) a jak takové srovnání dopadlo se můžete podívat tady.

/březen 2008/

Vybrali jsme kočárek ...
Naše caparťe pelcovatý v maminčině bříšku hezky roste, tak je už nejvyšší čas začít s výběrem jeho nového vozidla :-) Probrouzdali jsme internet, navštívili obchody s kočárky a také veletrh For Kids, aby jsme si udělali obrázek o tom jak by mělo jeho nové vozidlo vypadat. Vlastně to nebude jeho, ale její, protože teď už je jisté, že to malý co kope v bříšku bude slečna Terezka :-) Ale zpátky k tématu... ono to není jen tak vybrat jí kočárek. Člověk si musí rozmyslet kde a v jakém terénu se bude pohybovat ... jak často budeme cestovat ... jak máme velké auto, aby se do něj kočárek vešel ... v jakém ročním období se Terezka narodí ... jestli to bude čtyřkolka nebo trojkolka a hlavně nesmí být těžký a musí se nám líbit :-) Každá maminka by si měla kočárek vyzkoušet a vybrat sama - rady tatínků jsou sice přínosem, ovšem jezdit s ním budou převážně samy, tudíž by měly dát na svůj vlastní dojem. To samozřejmě platí, pokud na mateřské dovolené nejsou právě tatínci :-) Abych to neprotahoval určitě vás zajímá, co jsme vybrali. Je to celosvětová novinka v luxusním hávu, dalo by se říct Mercedes mezi kočáry :-) ... vše v chromu, aerodynamické tvary, velký úložný prostor, objemná korbička, dostatečně velká kola pro terénní jízdu, záruka 10 let na karoserii, výsuvná střecha , elegantní ruční brzda ... to jsou jen některá plus tohoto kočárku ... no posuďte sami na této fotografii :-)

/leden 2008/

Nejkrásnější dárek
Tandemový seskok padákem? Jízda psím spřežením? Jízda vznášedlem? Zorbing? Let vrtulníkem? Let balónem nebo snad větroněm? Kdepak! Ani jeden z těchto v dnešní době "in" dárků by mi neudělal takovou radost jako malý potištěný kousek termopapíru, který jsem k letošním narozeninám dostal od manželky. Vytiskla nám ho z ultrazvuku paní doktorka na gynekologicko-porodnickém oddělení příbramské nemocnice. Kdo to ještě neví, tak už tuší a tuší správně. Čekáme totiž miminko :-) Jako nastávající táta jsem se musel na toho našeho potomka podívat. Kromě zdravotního stavu mě zajímalo, zda se náš fotbalový národ rozroste o dalšího sparťana. Dá se říct, že to máme v rodině. Děda je sparťan jako řemen. Taťku tato úchylka bohužel minula. Mě ne a tak nemůžu dopustit, aby se toto obgenerační pravidlo opakovalo. Proto jsem poprosil paní doktorku o obrázek. Určitě vás bude zajímat, jak to dopadlo. Tady se můžete podívat na to naše caparťe pelcovatý. Je mu 18. týdnů a fandí ...... :-)
P.S. Nezobrazí-li se vám obrázek, zkuste to tady

/prosinec 2007/

Jak jsme fotili "péefku"
Už jsme přes 120 dní manželé a tak je nejvyšší čas se pohádat. Pohádat??? Ale to my neděláme :-) Raději vám povím, jak jsme fotili naší "péefku". Na štědrý den jsme vzali Lumču (to je náš foťáček), stativ, teplé kabáty a vyrazili do krásně ojíněné přírody. Kousek za Svatou Horou je statek s rybníkem. Pro ty, kteří od Ježíška dostali navigaci přidávám GPS souřadnice: 49°40'47.194"N, 14°1'30.193"E :-) Několikadenní mráz utvořil na rybníku krásné ledové plátno - stačilo jen vyšlapat nějaký smysluplný vzkaz. Více než smysluplný se v našem případě dalo říct jednoduchý. Určitě by pro nás bylo zábavnější popsat celý rybník, ale nejsem si jistý, zda by to po nás někdo přečetl :-) Náš Lumíček má samospoušť na dvě nebo deset vteřin, což nejsou pro tuto vymoženost ideální hodnoty. No řekněte, kdo stačí za dvě vteřiny zmáčknout spoušť, doběhnout na určité místo a ještě si nachystat inteligentní výraz ve tváři. Vzhledem ke kluzkému terénu jsem zvolil ten delší interval. Myslím, že i sebelepší hokejista by měl problém se za deset vteřin dostat z hráze rybníka do jeho prostředku.....
Na to jak to dopadlo se můžete podívat v tomto videu. Upozorňuji nevěřící Tomáše, že to nebylo nahrané a opravdu to za deset vteřin nešlo stihnout :-)

Povídání už bylo dost. Všem našim přátelům a kamarádům přejeme šťastné a veselé Vánoce a tady už je výše zmiňovaná "péfka" :-)

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Pokud nám chcete cokoli napsat :-)
pelcici @ seznam.cz